Tento a další dopisy z Běloruska zveřejňuji na přání a se svolením jejich autora, ovšem bez uvedení jeho identifikace (též jeho přání).
Zveřejňovány jsou bez jakýchkoliv obsahových úprav.
Milí přátelé,
dnes budu stručná, protože mám problémy s počítačem a budu ráda, jestli se mail vůbec odešle.
V neděli znovu vyšly do ulic běloruských měst statisíce lidí po celé zemi. Začínají se šířit řeči v tom smyslu, že protesty utichají a režim vítězí. Ale minimálně víkendové akce o tom nesvědčí. Novináři, kteří jsou v ulicích, tvrdí, že lidé mají odhodlání vydržet až do konce a že jich o víkendech v regionech vychází stále víc. Zdá se, že řeči o vyhasínání protestů jsou propagandou, která byla vypuštěna, aby rozkládala morálku demonstrantů.
Kolik lidí se tentokrát sešlo v Minsku, jsem nikde nenašla, poslední číselná informace byla, že okolo stély vítězství je okolo 100 000 lidí, to bylo asi dvě hodiny po začátku, pak jsem nebyla na internetu, tak přesněji nevím. Každopádně v ulicích bylo velmi mnoho OMONu a vojáků, po Minsku jezdily nejen antony, ale i vojenské obrněné transportéry, vodní děla a další těžká technika, významná místa byla opět obklíčena ozbrojenci a ostnatým drátem. Díky Bohu všechna bojová technika zůstala jen na ukázku a pro výstrahu, nic z toho nebylo použito. V Minsku bylo zadrženo asi 120 lidí, bez nějakého většího násilí. Uprostřed demonstrace začalo silně pršet, ale lidi to neodradilo, většina jich zůstala. Lukašenko měl v neděli narozeniny a toho se lidé chytili. Tentokrát nevyrazili do ulic demonstrovat. Tentokrát vyrazili, aby mu popřáli k narozeninám. V davu bylo možno vidět různé dárky, například rakev s nápisem DIKTATURA a smutečními věnci a mnoho podobného. Provolávali mnoho „blahopřejných“ hesel. Dorazili do blízkosti prezidentského paláce. Ten byl obklopen ostnatým drátem a ozbrojenci, ale lidé stáli opodál a „blahopřáli“. Zástupci koordinační rady požadovali, aby Lukašenko vyšel ven a pohovořil s lidmi. Nedostali na to žádnou odpověď. Napsali dotaz na prezidentskou kancelář – kde je Lukašenko? Jako odpověď dostali čerstvou fotku Lukašenka stojícího se samopalem před palácem…
Děkujme Bohu, že navzdory neustálému zadržování pokojných demonstrantů a pronásledování žurnalistů alespoň nedochází k násilí. Novináři jsou opravdu hrdinové. Zadržují je, bijí je, kradou jim techniku – a oni se stejně stále vracejí a pokračují v práci (pokud je nezavřou nebo nevyhostí). Ať je Pán ochraňuje, dělají skvělou práci! Modleme se za brzký konec této situace, která je pro všechny strany vyčerpávající jak fyzicky a psychicky, tak i ekonomicky. A modleme se, ať se otevřou žaláře a političtí vězni vyjdou na svobodu!
Tím dnes skončím. Doufám, že zítra budu mít už lepší podmínky, ale kdo ví (bude se přeinstalovávat počítač…).
Buďte s Pánem
Komentáře
Okomentovat