Přeskočit na hlavní obsah

Středa, čtvrtý den po volbách

Tento a další dopisy z Běloruska zveřejňuji na přání a se svolením jejich autora, ovšem bez uvedení jeho identifikace (též jeho přání).

Zveřejňovány jsou bez jakýchkoliv obsahových úprav.

Milí přátelé,

ve středu v Bělorusku pustili internet a hned to mělo následky :-)

Po celé zemi proběhly „řetězy solidarity“, které uspořádaly ženy, většinou oblečené v bílém, s květinami v rukou. Tiše stály na chodnících na znak solidarity s uvězněnými nebo zbitými a zraněnými manželi, syny, bratry… Dámy se domlouvaly přes internet a díky dotkám a sociálním sítím se ty akce rozšířily do řady měst.

Lukašenko svolal poradu kvůli bezpečnosti v zemi a na ní prohlásil, že většina těch lidí, co chodí na demonstrace, má kriminální minulost a kvůli tomu jsou nezaměstnaní. Přikázal, že jim má být urychleně nalezena práce, aby neměli čas stát na ulicích. Je to další případ jeho pohrdání vlastním národem.

Bohužel už jsou potvrzena tři úmrtí: 1. člověk, kterého 9. 8. přejel vězeňský „anton“, 2. je ten mladík s výbušninou, o kterém jsem psala, 3. je mladý muž, kterého 9. 8. silně zbili, zraněného zavřeli a on zemřel v cele. Rodině odmítli vydat jeho tělo.

Dnes poprvé bylo potvrzeno použití v některých případech ostré munice.

Silové složky stále reagují velmi tvrdě, zároveň je ale na nich vidět velká únava. Strategie, kdy se lidé scházejí na několika různých místech měst najednou, je pro ně velmi náročná. Musejí neustále přejíždět-přebíhat z místa na místo, je jich relativně málo (demonstrantů je mnohonásobně více), nestíhají a občas nezvládají svou „práci“. Silovým složkám se (bělo)rusky říká „siloviki“ – teď jim začali říkat „slaboviki“, a to navzdory všem případům brutálních zásahů. Už několik dnů neměli možnost si odpočinout.

Pokračují případy, kdy OMONovci skládají zbraně, dávají výpovědi, stavějí se na stranu protestujících. Jsou to jednotlivé případy, ale jsou.

Pokračuje stávka, připojila se k ní např. část Akademie věd, další výrobní závody. Zapojila se i část lékařů, kteří vyšli na ulice.

Začínají se zapojovat umělci (herci, zpěváci, spisovatelé) – to je rozdíl od naší revoluce, kde byli spolu se studenty hybnou silou, a také sportovci.

Po celé zemi každý den probíhá masové zatýkání. Ve vězeních už je kolem 5000 lidí. Věznice jsou přeplněné, lidé se tam nevejdou. V celách o 10 m2 je někdy až 50 lidí. Někde jsou tak nacpaní, že musejí stát, není místo na sezení. Vodu cíleně vypínají, občas na ně co cely chrstnou kbelík vody, někdy čisté, jindy s chlórem (kvůli „dezinfekci“). Až 24 hod. drží lidi bez jídla a pití. Před umístěním do cel je mocně bijí. To je stav v minské věznici Akrescina (kde mimo jiné sedí náš brat Pavel Sieviaryniec). V některých jiných věznicích je to trochu lepší, ale přecpané cely jsou všude.

O zadržených se neposkytují prakticky žádné zprávy. Lidi netuší, kde jsou jejich příbuzní – ani nemají jistotu, že byli opravdu „jen“ zadrženi, ani nevědí, ve které jsou věznici. Před Akrescina se sešlo asi 300 lidí, kteří hledají své děti, manžele… Místo aby jim dali alespoň základní informace, OMON je rozehnal a asi 15 z nich chytil a také je zavřeli…

Na závěr něco pozitivnějšího z „našeho soudku“. Katoličtí kněží na některých místech začali vycházet na místa demonstrací – snaží se stát mezi ozbrojenci a lidmi a bránit násilí. Dnes (čtvrtek) ve 13.00 (t.j. 12.00 našeho času) v několika městech bude mezidenominační modlitební průvod. Organizují to pravoslavní (takže půjdou s ikonami), přidají se katolíci (s kříži a Pannou Marií), protestanti byli vyzváni, aby se dostavili s Biblemi… Jinak každý večer od 20.00 (našich 19.00) probíhají modlitby za Bělorusko (za zastavení bezpráví, za mír a pokoj v zemi, za to, aby netekla krev, aby se národ obrátil k Bohu).

Anglicky mluvící (ale nejen oni) mohou nalézt množství inspirace k modlitbám, spousty fotek a videí na FB „Pray for Belarus“ https://www.facebook.com/prayforbelarus/.

Někteří se ptáte na možnost materiální pomoci. Já nyní nemám možnost bezpečným způsobem poslat peníze do Běloruska. Dá-li Pán a koronavirus to nezhatí, bude taková příležitost snad ve druhé polovině října. Byla jsem ale požádána, abych vás upozornila na možnost připojit se ke sbírce, kterou na podporu Bělorusů pořádá organizace Občanské Bělorusko (www.civicbelarus.eu ). S touto organizací jsem několik let úzce spolupracovala, dobře ji znám, je důvěryhodná, tak pokud máte zájem, můžete přispět do jejich veřejné sbírky.

Ať vám Pán hojně žehná.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

48. pěší pluk v Benešově - Táborská kasárna

Život je plný překvapení. Naštěstí i těch pozitivních. Provozuji Facebook stránku Táborská kasárna . Jde o místo pro Benešov nejen historicky významné. Oslovil mě v této souvislosti právě prostřednictvím zmíněné stránky Jan Bláha, mladý člověk se zájmem o historii. Historii rámovanou jeho předkem, pradědečkem, ale díky tomu se pohybuje i v okolí toho "rámu" a díky tomu mě právě oslovil. S historií Táborských kasáren se nejvíce mluví o 102. pěším pluku. Nicméně s Benešovem, s Táborskými kasárnami, je spojen i 48. pěší pluk, který právě na 102. navazoval, viz tyto základní údaje: Pěší pluk 48 [1920-1938] Velitelství pěšího pluku vzniklo 1. října 1920 v rámci unifikace branné moci přejmenováním z velitelství 102. pěšího pluku na základě výnosu Ministerstva národní obrany, čj. 5.700-org.1919 Nacházelo se v Benešově a od září 1936 v Jaroměři, podléhalo velitelství 10. pěší brigády [1920-1937] a od ledna 1938 velitelství 13. divise [1937-1938]. Pluk nesl od ř

Já, kandidát - volby do Poslanecké sněmovny 2021

 Na kandidátce koalice SPOLU jsem ve Středočeském kraji třetí❗️ Tedy, třetí od konce. Co však osud zase vymyslel - zase mi přihrál to číslo 33.

Námitka vznesená na Valné hromadě OFS Benešov

Moje vyjádření jako nově zvoleného předsedy OFS BenešovNevím, jestli mi přísluší vůbec tuto situaci komentovat, ale kvůli četným a množícím se dotazům tak činím.