Tento a další dopisy z Běloruska zveřejňuji na přání a se svolením jejich autora, ovšem bez uvedení jeho identifikace (též jeho přání).
Zveřejňovány jsou bez jakýchkoliv obsahových úprav.
Milí přátelé,
dnes začnu netradičně, abych na to zase nezapomněla…
Možná se mezi vámi najde někdo, kdo by chtěl Bělorusům vyjádřit podporu i nějak prakticky. Tento víkend se v Praze budou odehrávat dvě akce, na kterých bude vítána účast kohokoliv z vás: v sobotu v 15.00 se bude konat pochod solidarity s Běloruskem; sraz u Klementina (viděla jsem záznam kousku takového pochodu z Varšavy a bylo to úžasné! Zúčastnilo se 1500 osob, spousta z toho byli Poláci, kteří přišli vyjádřit svou podporu). V neděli v 18.00 na Staroměstském náměstí proběhne mítink na podporu Běloruska se spoustou proslovů, svědectví, hudby apod. Každý z vás bude mít možnost říct na mikrofon pár slov.
No a připomínám, že můžete přispět do sbírky na pomoc Bělorusům, kteří nějak utrpěli během současných událostí (více na https://www.civicbelarus.eu/donate)
V pátek se stalo několik věcí.
Ústřední volební komise oznámila konečné výsledky voleb. Čekalo se, jak se tváří v tvář událostem zachovají, ale bylo to jako vždy: Lukašenko prý dostal 80 %. Jeden politický komentátor řekl, že to svědčí o naprosté nesoudnosti Lukašenka a předsedkyně ÚVK – kdyby Lukašenkovi nafalšovali 51 % a Cichanouské dali třeba 48 %, vypadalo by to skoro věrohodně a protesty by třeba ani nezačaly (ovšem to by byli museli udělat minulou neděli).
Lukašenko skutečně vystoupil s projevem. Také nic nového: protesty organizují běloruští kriminálníci a už přijeli i lidi z Holandska (o tom ještě dříve řeč nebyla), Polska, Ukrajiny, Ruska…, kteří zde podněcují nepokoje a strhávají naše děti. Seďte doma, nikam nechoďte, ať nepřijdete k újmě. Vůbec nic dalšího neřekl.
Také se ozvala národem zvolená prezidentka Sviatlana Cichanouska. Nahrála poselství k národu. Poděkovala za podporu, vyzvala lidi, aby zůstali u pokojných protestů a aby se domáhali pravdivého sečtení hlasů. Také oznámila, že probíhají jednání o stvoření rady, která bude jednat se stávající nomenklaturou o pokojném předání vlády.
V pátek už stávkovalo velké množství podniků a zaměstnanci vyšli do ulic. Lidí v ulicích po celé zemi neustále přibývá, v menších obcích prý vychází až 97 % obyvatel, dokonce i na vesnicích lidé vycházejí.
Revoluce už má svůj název – květinová. Spousty žen chodí s květinami a rozdávají je…
K žádné provokaci v pátek nedošlo a dokonce zřejmě ani k žádnému potlačování demonstrací! Někde ozbrojenci odjeli, v jednom městě projížděli kolem lidí stojících na ulici a troubili jim na pozdrav. V Minsku stálo několik OMONovců na schodech u Úřadu vlády. Štíty ale měli opřené o zem a dívky k nim přišly, objímaly je a dávaly jim kytky. Oni ale zůstali stát (Úřad vlády ostrahu potřebuje, to je logické) a požádali je, aby si udržovali odstup od budovy. Žádný zásah ale nebyl.
Vystoupil bývalý (celkem nedávný) ministr kultury Lukašenkovy vlády – s velmi ostrou kritikou brutálních zásahů a na závěr vyzval k rezignaci všechny možné činitele od ministra spravedlnosti a ministra obrany až po prokurátory.
Pracovníci státního rozhlasu se rozhodli přidat ke stávce.
S tou vší „idylkou“ ostře kontrastují jak vnější vzhled, tak svědectví lidí, kteří jsou propouštěni z věznic. Mnozí jsou opravdu ve strašném stavu a musejí být hospitalizováni. OMON a vězeňští dozorci (i dozorkyně!) se za zdmi věznic chovali nepochopitelně brutálně.
Europoslanec Robert Bedran, který měl přijet do Minsku na jednání (psala jsem o tom včera) nebyl do Běloruska vpuštěn! Měl s ním být ještě litevský deputát, čeká se, že ten asi sám nebude chtít přijet.
V Minsku byly na jednom z náměstí zahájeny každodenní mezidenominační modlitby.
Jak tohle skončí? Kéž by tak, jak všichni chceme. Jen sám Pán Bůh to ví, tak k Němu volejme o milost pro Bělorusko!
Komentáře
Okomentovat