Přeskočit na hlavní obsah

Zákon o právu na digitální služby


V dnešním dopoledním programu konference E-governemnt 20:10 v Mikulově zaznělo několik zajímavých přednášek. Většinu lze vnímat pozitivně, snad až na tu, ve které byl popsán stav hardwarového zabezpečení provozu IS základních registrů, se kterým dnes už pracuje celá veřejná správa. Je na úrovni vzniku tohoto systému, respektive systémů, tedy roku 2012. Šest let je v IT světě hodně dlouhá doba. Pokud se budu věnovat té pozitivní části přednášek, tak pro mě byla třešničkou na dortu ta Zdeňka Zajíčka (prezident ICT Unie, předseda výboru pro digitálně přívětivou legislativu RVIS) k návrhu zákona o právu na digitální služby.


Tím dortem byly předchozí prezentace, ze kterých mimo jiné vyplynulo, že doposud se budoval e-government především pro zjednodušení agend a práce s nimi ze strany Úřadů a úředníků.
Ostatně, společnost, která tuto konferenci pořádá, vydává časopis Egovernment, s podtitulem "elektronizace veřejné správy".
Je třeba začít měnit vnímání pojmu Egovernment, změnit podtitul: "veřejná správa online".
I v souvislosti s nedávno spuštěným Portálem občana, s nedávno započatým vydáváním e-občanek, je čas na poskytnutí skutečných výhod e-governmentu hlavně běžným občanům.
Ne těm "poweruserům" či přímo IŤákům, ale běžným uživatelům.
Těm je třeba dát nyní více než možnost, ale přímo právo na digitální služby veřejné správy.
Služby jednoduché, přívětivé a použitelné.
Takové, jako jsou běžné e-shopy, internetové bankovnictví či jiné online služby komerčních subjektů.
Ty u nás využívá více jak polovina dospělé populace!
Mějme stejný cíl pro online služby veřejné správy.
Ovšem, co nového dáme těm poweruserům a IŤákům?
Dejme jim více otevřených dat.
A to i na úrovni místní samosprávy.

Autor je poweruser, prý i IŤák, také člen ODS expertní Odborné a poradní skupiny pro veřejnou správu, ve které byl návrh zmíněného zákona před jeho dnešní prezentací diskutován.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

48. pěší pluk v Benešově - Táborská kasárna

Život je plný překvapení. Naštěstí i těch pozitivních. Provozuji Facebook stránku Táborská kasárna . Jde o místo pro Benešov nejen historicky významné. Oslovil mě v této souvislosti právě prostřednictvím zmíněné stránky Jan Bláha, mladý člověk se zájmem o historii. Historii rámovanou jeho předkem, pradědečkem, ale díky tomu se pohybuje i v okolí toho "rámu" a díky tomu mě právě oslovil. S historií Táborských kasáren se nejvíce mluví o 102. pěším pluku. Nicméně s Benešovem, s Táborskými kasárnami, je spojen i 48. pěší pluk, který právě na 102. navazoval, viz tyto základní údaje: Pěší pluk 48 [1920-1938] Velitelství pěšího pluku vzniklo 1. října 1920 v rámci unifikace branné moci přejmenováním z velitelství 102. pěšího pluku na základě výnosu Ministerstva národní obrany, čj. 5.700-org.1919 Nacházelo se v Benešově a od září 1936 v Jaroměři, podléhalo velitelství 10. pěší brigády [1920-1937] a od ledna 1938 velitelství 13. divise [1937-1938]. Pluk nesl od ř

Já, kandidát - volby do Poslanecké sněmovny 2021

 Na kandidátce koalice SPOLU jsem ve Středočeském kraji třetí❗️ Tedy, třetí od konce. Co však osud zase vymyslel - zase mi přihrál to číslo 33.

Námitka vznesená na Valné hromadě OFS Benešov

Moje vyjádření jako nově zvoleného předsedy OFS BenešovNevím, jestli mi přísluší vůbec tuto situaci komentovat, ale kvůli četným a množícím se dotazům tak činím.